Rok 2020 je na realitním trhu ve znamení několika změn a novinek. Chcete vědět, jaké změny se mohou dotknout právě vás?
1. ledna letošního roku 2020 vstoupila v platnost evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Budovy musí splnit požadavek snížené hodnoty neobnovitelné primární energie. V případě rodinných domů je to v porovnání s rokem 1990 o 25 %, u bytových domů o 20 % a u ostatních budov o 10 %.
Povinnost výstavby budovy s téměř nulovou spotřebou energie zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Do národní legislativy byla přijata zákonem č. 318/2012., kterým se změnil zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů s platností od 1. 1. 2013.
Povinnost výstavby nových budov v tomto standardu nabíhala postupně od roku 2016. Nejprve vstoupila v platnost pro budovy, jejichž vlastníkem nebo uživatelem je orgán veřejné moci. Byly to například školy, úřady, zdravotnická zařízení a další. Od roku 2018 byla tato povinnost zaváděna pro ostatní vlastníky. Od letošního roku již platí pro všechny nově zahajované stavby.
Zkratka NZEB vychází z anglického výrazu „nearly zero energy building“ (budova, jejíž energetická náročnost se blíží nule). Z výsledků studie EU vyplývá, že v mírném klimatickém pásmu, kam spadá i Česká republika, je možné až trojnásobně snížit množství spotřebovávané energie. Nově postavené rodinné domy by tak měly mít maximální spotřebu zhruba kolem 70-80 kWh/m² ročně, což odpovídá standardům nízkoenergetických staveb.
Proto je třeba upravit hotové projekty, aby tyto podmínky respektovaly. Úpravy mohou být jak v oblasti stavební konstrukce, obvodového pláště s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi, tak v oblasti vytápění, větrání či osvětlení. Budova by zcela jistě měla být alespoň částečně zásobována z obnovitelných zdrojů energie, případně energii produkovat.
Bohužel, z těchto důvodů se při výstavbě rodinného domu musí počítat s navýšením rozpočtu. Náklady na výstavbu se mohou zvýšit o 15-30 % oproti cenám v loňském roce. Na druhou stranu by se toto zvýšení mělo promítnout v úspoře energií, která zajistí návratnost vyšší investice.
Požadavek na splnění nových kritérií pro energetické náročnosti budov se nevztahují na malé chaty, rekreační objekty, kostely a památkové budovy. Také majitelé již postavených domů nemusí nic měnit, pokud se nerozhodnou pro zásadní přestavbu. V tom případě budou muset splnit nové podmínky.
Na začátku listopadu 2019 vstoupila v platnost novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, která rozšířila okruh osvobozených poplatníků o vlastníky, kteří koupili byt v rodinném domě. Změna se vztahuje na případy prvního úplatného nabytí vlastnického práva od 1. listopadu 2019. Byt nesmí být starší pěti let.
Osvobození od daně se od ledna letošního roku vztahuje také na vlastníky některých pozemků. Od daně jsou osvobozené pozemky, v nichž se nachází ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně, krajinný prvek typu: skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo pokud jde o pozemky mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání. Ty je pak třeba nejpozději do roku 2021 zanést do evidence ekologicky významných prvků.
Vyšší daňová povinnost čeká naopak letos majitele nemovitostí v Praze i některých dalších městech, kde byly zvýšeny koeficienty, které vstupují do výpočtu daně. Vlastníci však nemusejí podávat daňové přiznání. Změnu provede finanční úřad automaticky. Povinnost podat daňové přiznání může vyplynout i z přeměřování pozemků. Novou výměru pozemku by měli vlastníci zjistit na obecním úřadě, případně přímo v katastru nemovitostí.
Katastru nemovitostí se týká navíc zvýšení poplatku za návrh vkladu na 2 000 Kč. Důvodem jsou dle informací úřadu zvýšené administrativní a poštovní náklady na provedení vkladu.
Autorem článku je Valerie Magić, jednatelka společnosti Unicareal s.r.o.
