Ať nemovitost vlastní jedna osoba nebo je ve společném jmění manželů, vždy mohou nastat situace, které dokáží zamotat hlavu. Mezi takové patří bohužel i rozvod.
Kdo v manželství vlastní nemovitost?
Zásadní a první otázkou je, komu nemovitost patří. Podle toho pak vypadá další postup při rozvodu.
V našem právním řádu mají většinou manželé zavedeno společné jmění (SJM). Pokud nechtějí žít v SJM, musí pro to učinit právní kroky buď před sňatkem, tzv. předsvatební smlouvou, nebo kdykoli v průběhu manželství rozdělením nebo zúžením společného jmění. Dohoda musí být písemná a provádí se u notáře.
Nemovitost získávají manželé automaticky do společného jmění, pokud ji zakoupili za dobu trvání manželství. Jestliže jeden z manželů vlastnil nemovitost před svatbou nebo ji během trvání manželství zdědil, je v jeho výlučném vlastnictví a manžel/ka v nemovitosti „pouze“ bydlí. Ovšem i to má svá omezení a po smrti jednoho z manželů nemohou dědicové toho druhého jen tak vystěhovat.
Jak se nemovitost dělí při rozvodu
Při rozvodu, resp. před tím, než soud manželství rozvede, požaduje dohodu o majetkovém vypořádání a do ní spadá i rodinný domek, byt, pozemek nebo jiná nemovitost, kterou si manželé za dobu trvání manželství pořídili. Samozřejmě při mnoha sporech, kterým se často při rozvodu nelze vyhnout, je předmětem jednání také splácení hypotéky, což s tím, kdo bude nemovitost vlastnit, kdo v ní bude bydlet a kdo koho vyplatí, hraje podstatnou roli.
Ideální je, pokud se manželé buď dohodnou, že nemovitost připadne jednomu z nich, který vyplatí poměrnou část ceny nemovitosti druhému z manželů. V tom případě by i manžel, kterému nemovitost připadne, měl splatit zbylou část hypotéky, pokud nějaká je. Při tomto řešení vstupuje ale do „hry“ hypoteční banka, u níž je veden na předmětnou nemovitost úvěr. A protože je to vlastně dluh vytvořený za trvání manželství, nesou za něj odpovědnost oba manželé. Aby byla hypotéka převedena na jednoho z nich, znamená to jednání s bankou, opětné prokazování dostatečnosti příjmů ke splacení zbylé části hypotéky a další administrativu.
Dalším možným řešením je, že v nemovitosti zůstanou bydlet oba manželé. V poslední době je u rozvedených rodin častým řešením výchovy dětí střídavá péče. Bydlet tedy v jedné nemovitosti v oddělených bytech by pak bylo další možné – a pro děti kvalitní – řešení. V tom případě může nemovitost zůstat ve spoluvlastnictví obou bývalých manželů. To se však může podařit pouze tehdy, když spolu manželé i nadále vycházejí a jejich rozvod proběhl v klidu.
Ideálním a častým řešením je nemovitost prodat, splatit hypotéku, rozdělit si zbytek finančních prostředků a najít si jiné bydlení.
Pokud se manželé nedohodnou, rozhodne soud
Ten však při rozvodu nerozhoduje, zda lze nemovitost rozdělit nebo nenařizuje její prodej. Soud pouze rozhodne, kterému z manželů nemovitost připadne v rámci majetkového vypořádání a jakou částku musí druhému z manželů vyplatit. Jestliže ani jeden z manželů nemá o nemovitost zájem či nemá na vyplacení druhého, pak soud obvykle nemovitost přikáže do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů a ti musí teprve následně řešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, což často znamená další soudní řízení a vleklé tahanice.
Vypořádání nemovitého majetku při rozvodu není jednoduchá ani příjemná věc. Pokud potřebujete konzultovat možnosti vypořádání, ať už formou prodeje i pronájmu, kontaktujte naše makléře.
Autorem článku je Valerie Magić, jednatelka společnosti Unicareal s.r.o.
29.5.2022Sdílejte na FB nebo Twitteru: