Dědění probíhá na základě dědické smlouvy nebo závěti. Pokud neexistuje ani jedno z toho, dědí se na základě zákona. Co to konkrétně znamená?
Při rozdělování pozůstalosti mají přednost nejbližší příbuzní (manžel, děti, rodiče). Pokud je zůstavitel nemá, přichází na řadu blízký spolubydlící – tj. osoba, která se zůstavitelem alespoň jeden rok před smrtí žila ve společné domácnosti. Následují sourozenci a vzdálení příbuzní.
V případě, že se jedná o dědění nemovitosti v osobním vlastnictví, bude notář žádat odhad ceny nemovitosti. Odhad ceny nemovitostí pro účely dědického řízení běžně vypracovává také naše realitní kancelář. Pro případ dědictví družstevního bytu bude nutné notáři podat informaci také o výši tohoto podílu. Jestliže notář v dědickém řízení rozhodne a nikdo se neodvolá, stávají se určení dědicové spoluvlastníky nemovitosti a notář zajistí jejich zápis do katastru nemovitostí.
Pokud nemovitost získá do spoluvlastnictví více dědiců, je často problematické dohodnout se, jak a kdo bude s danou nemovitostí nakládat. Proto lze jen doporučit, aby se dědicové dohodli v průběhu řízení o dědictví, komu nemovitost zůstane a kdo bude případně vyplacen.
Spoluvlastnictví nemovitosti často přináší komplikace, zvláště když je vlastníků více. Málokdy jsou schopni se vlastníci dohodnout, jak nemovitost spravovat a dělit si případný zisk či se podílet na nákladech na údržbu. Ovšem ne vždy mají spoluvlastníci dostatek prostředků vyplatit ostatní podíly. Pokud se nedohodnou, může se kterýkoli ze spoluvlastníků obrátit na soud, aby zrušit spoluvlastnictví.
To, až na několik výjimek, samozřejmě lze. Pokud nelze nemovitost rozdělit fyzicky tak, aby každý ze spoluvlastníků užíval svoji část, a některý ze spoluvlastníků nemá dostatek prostředků, aby mohl vyplatit ostatní, soud rozhodne o prodeji nemovitosti a rozdělení prostředků získaných prodejem mezi bývalé spoluvlastníky.
Dědické řízení, zvláště při rozsáhlejším dědictví, do něhož spadá více nemovitostí, se špatně řeší, pokud jeden ze spoluvlastníků bydlí v zahraničí a nemá možnost se jednání osobně účastnit. V tomto případě je řešením zástup na základě plné moci. Jestliže nemá dědic v zahraničí důvěru k některému z dalších dědiců či rodinných příslušníků, může pověřit zastupováním v dědickém řízení advokátní kancelář.
Jak se provádí odhad nemovitosti pro účely dědického řízení?
Každá nemovitost má v jednom čase více cen. Jednou je kupní cena, za kterou lze nemovitost reálně prodat. Další je tržní cena. To je částka, kterou je obvyklé v dané chvíli na realitním trhu žádat za obdobné nemovitosti v téže lokalitě. Může být nižší než cena kupní, nebo také vyšší. Odhad této ceny již dnes stačí i k úhradu daně z převodu nemovitosti, protože finanční úřad nevyžaduje znalecký posudek.
Odhad znalce je ale třeba, pokud se manželé nedohodnou na vypořádání společného jmění manželů, a i v případě, pokud se dědicové nedohodnou na vypořádání zděděné nemovitosti a jejich spor bude řešit soud.
Daně a jak na ně
Jestliže nemovitost dědicové prodají, jsou v některých případech povinni přiznat tento příjem v daňovém přiznání. Od toho jsou osvobozeni přímí dědicové, pokud zůstavitel (zesnulý) vlastnil nemovitost více než 10 let. Dědicové druhé a všech dalších dědických kategorií musí počítat s tím, že daň z příjmu budou hradit, pokud nemovitost prodají dříve, než uplyne 10 let.
Autorem článku je Valerie Magić, jednatelka společnosti Unicareal s.r.o.
29.5.2022Sdílejte na FB nebo Twitteru: